
Číslovky tvoří základ každého jazyka – a francouzština není výjimkou. Bez nich si neobjednáte kávu, nenahlásíte číslo pokoje a ani nepochopíte cenu na účtence. Mnoho studentů však narazí na problém, když se dostanou za číslo 60.
Francouzský systém totiž kombinuje pravidelnost s aritmetikou, která se liší od češtiny. V tomto článku si krok za krokem vysvětlíme, jak francouzské číslovky fungují, a představíme si jejich pravopis.
Francouzská čísla 0–16: základní tvary, které je třeba znát
Číslovky od 0 do 16 patří mezi tzv. základní číslovky, které nelze logicky odvodit z jiných tvarů. Každá z nich má vlastní jedinečnou podobu, a proto je potřeba se je naučit nazpaměť. Tato skupina se ve francouzštině používá velmi často – například při uvádění věku, počítání předmětů nebo určování času.
Číslo | Francouzsky |
0 | zéro |
1 | un / une¹ |
2 | deux |
3 | trois |
4 | quatre |
5 | cinq |
6 | six |
7 | sept |
8 | huit |
9 | neuf |
10 | dix |
11 | onze |
12 | douze |
13 | treize |
14 | quatorze |
15 | quinze |
16 | seize |
¹ un používáme v mužském rodě (un livre), une v ženském (une pomme).
Výrazy onze až seize (11–16) mají historický původ ve staré francouzštině a jejich forma není složeninou v dnešním smyslu – a právě proto je vhodné učit se je jako celek.
Francouzské číslovky 17–69: pravidelně tvořené složeniny
Od 17 výš už francouzština přechází ke kombinacím základních číslovek, kdy se k číslu deset připojuje jednotka. To se děje pomocí spojovníku („-“) bez spojky et, kromě čísel končících na 1, kde se používá spojka et.
Číslovky 17–19:
Číslo | Francouzsky |
17 | dix-sept |
18 | dix-huit |
19 | dix-neuf |
Zde se kombinuje dix (10) s čísly 7–9.
Desítky od 20 do 60:
Číslo Francouzsky
Desítka | Francouzsky |
20 | vingt |
30 | trente |
40 | quarante |
50 | cinquante |
60 | soixante |
Příklady složených číslovek ve francouzštině
Číslo | Francouzsky |
21 | vingt et un |
22 | vingt-deux |
31 | trente et un |
37 | trente-sept |
45 | quarante-cinq |
51 | cinquante et un |
68 | soixante-huit |
Spojka „et“ se používá pouze u číslovek končících na 1 (např. vingt et un, trente et un).
U ostatních se používá pouze spojovník: vingt-deux, trente-quatre, cinquante-sept apod.
Francouzské číslovky 70–99
Francouzština od 70 výš nepoužívá nová slova pro desítky (např. „septante“, „nonante“ – ty najdeme ve Švýcarsku a Belgii), ale aritmetické skládání už známých číslovek.
70–79: soixante + čísla 10 až 19
Francouzština nepoužívá pro „sedmdesát“ vlastní desítku (např. septante – to se používá jen v Belgii a Švýcarsku), ale místo toho:
- 70–79 tvoří kombinací čísla soixante (60) a čísel 10 až 19
Jak funguje počítání ve francouzštině:
Číslo | Francouzsky | Vysvětlení tvoření |
70 | soixante-dix | 60 + 10 |
71 | soixante et onze | 60 + 11 |
72 | soixante-douze | 60 + 12 |
73 | soixante-treize | 60 + 13 |
74 | soixante-quatorze | 60 + 14 |
75 | soixante-quinze | 60 + 15 |
76 | soixante-seize | 60 + 16 |
77 | soixante-dix-sept | 60 + 17 |
78 | soixante-dix-huit | 60 + 18 |
79 | soixante-dix-neuf | 60 + 19 |
Spojka „et“ se používá jen u čísla 71 (soixante et onze) – stejně jako u 21, 31, 41 atd.
U ostatních čísel (72–79) se používá spojovník bez spojky.
Tip pro zapamatování: Představte si, že francouzské „70“ je vlastně „60 + 10“. To samé platí až do 79, kde místo samostatné desítky (jako v češtině)francouzština připojuje čísla 10 až 19 k šedesátce.
80–89: quatre-vingt(s) + jednotky
Ve standardní francouzštině (Francie, Quebec) se pro číslovky 80–89 používá tzv. vigesimální systém – tedy počítání po dvacítkách. Tato číslovková řada vychází z násobku 20.
Základní číslovka:
80 = quatre-vingts – doslova: čtyři dvacítky (4 × 20)
Číslo | Francouzsky | Vysvětlení tvoření |
80 | quatre-vingts | 4 × 20 |
81 | quatre-vingt-un | 4 × 20 + 1 |
82 | quatre-vingt-deux | 4 × 20 + 2 |
83 | quatre-vingt-trois | 4 × 20 + 3 |
84 | quatre-vingt-quatre | 4 × 20 + 4 |
85 | quatre-vingt-cinq | 4 × 20 + 5 |
86 | quatre-vingt-six | 4 × 20 + 6 |
87 | quatre-vingt-sept | 4 × 20 + 7 |
88 | quatre-vingt-huit | 4 × 20 + 8 |
89 | quatre-vingt-neuf | 4 × 20 + 9 |
Pravidlo koncového -s:
- Číslovka quatre-vingts má na konci -s, pokud za ní nic dalšího nenásleduje.
- ✔ quatre-vingts euros
- ✘ quatre-vingts-un euros → správně: quatre-vingt-un euros
Pomůcka: Představte si čtyři dvacetieurové bankovky = quatre-vingts.
A pak k nim přidejte drobné – například jednu minci (un) → quatre-vingt-un.
90–99: quatre-vingt + čísla 10 až 19
Francouzština nemá zvláštní slovo pro 90, místo toho používá:
quatre-vingt = 80 + čísla od 10 do 19 (obdobně jako 70-79)
Quatre-vingt = 4 × 20 = 80 ––> quatre-vingt-dix = 80 + 10 = 90
Číslo | Francouzsky | Vysvětlení |
90 | quatre-vingt-dix | 80 + 10 |
91 | quatre-vingt-onze | 80 + 11 |
92 | quatre-vingt-douze | 80 + 12 |
93 | quatre-vingt-treize | 80 + 13 |
94 | quatre-vingt-quatorze | 80 + 14 |
95 | quatre-vingt-quinze | 80 + 15 |
96 | quatre-vingt-seize | 80 + 16 |
97 | quatre-vingt-dix-sept | 80 + 17 |
98 | quatre-vingt-dix-huit | 80 + 18 |
99 | quatre-vingt-dix-neuf | 80 + 19 |
Francouzské číslovky od 100 do 1000
Francouzské číslovky od 100 výš jsou pravidelně tvořené a při správném pochopení logiky velmi předvídatelné. Stačí znát několik základních pravidel a věnovat pozornost pravopisu.
Od čísla 100 dál je systém opět pravidelný a poměrně jednoduchý. Stačí znát klíčová slova:
- cent = 100
- deux cents, trois cents… = 200, 300 atd.
- mille = 1000 (pozor: nikdy nemá „un“ – říkáme mille, ne un mille)
Základní číslovky od 100 do 1000:
Číslo | Francouzsky |
100 | cent |
200 | deux-cents |
300 | trois-cents |
400 | quatre-cents |
500 | cinq-cents |
600 | six-cents |
700 | sept-cents |
800 | huit-cents |
900 | neuf-cents |
1000 | mille |
Příklady dalších čísel
Číslo | Francouzsky | Poznámka |
100 | cent | základní tvar |
101 | cent un | bez -s, protože něco následuje |
200 | deux cents | koncové -s, protože je to přesně 200 |
234 | deux cent trente-quatre | bez -s u „cent“, pokračuje |
500 | cinq cents | celé číslo, píšeme -s |
999 | neuf cent quatre-vingt-dix-neuf | složené číslo |
1000 | mille | nikdy neříkáme un mille |
Pravopis francouzských číslovek
Spojovníky v číslovkách:
Tradiční pravopis: Spojovníky se používají pouze mezi složenými čísly menšími než 100, pokud nejsou spojeny spojkou „et“. Od Po stovkách se spojovník nepoužívá:
99 = quatre-vingt-dix-neuf
209 = deux cent neuf
999 = neuf cent quatre-vingt-dix-neuf
Reforma z roku 1990: Doporučuje se psát spojovníky mezi všemi částmi složených číslovek, bez ohledu na velikost čísla nebo přítomnost „et“.
99 = quatre-vingt-dix-neuf
201 = deux-cent-un
999 = neuf-cent-quatre-vingt-dix-neuf
Číslovka „cent“ (100):
Tradiční pravopis: Při násobcích „cent“ (200, 300 atd.) se „cent“ v množném čísle píše s koncovým „-s“ pouze tehdy, pokud za ním nenásleduje další číslovka.
- 200 = deux cents
- 201 = deux cent un (bez „-s“ u „cent“)
Reforma z roku 1990: Doporučuje se psát spojovníky mezi všemi částmi složených číslovek, což ovlivňuje i psaní „cent“.
- 200 = deux-cents
- 201 = deux-cent-un
Číslovka „mille“ (1000):
„Mille“ je vždy nepočitatelné a nikdy nepřijímá koncové „-s“.
- 1000 = mille
- 2000 = deux mille (tradiční pravopis)
- 2000 = deux-mille (pravopis podle reformy z roku 1990)
Tip: Pokud s francouzštinou teprve začínáte nebo si potřebujete osvěžit úplné základy, podívejte se na můj kurz Základy francouzštiny pro začátečníky. Společně projdeme první kroky – od výslovnosti přes základní slovní zásobu až po jednoduché věty, které využijete v každodenních situacích. Kurz je vytvořen tak, aby vám pomohl pochopit jazyk krok za krokem, bez zahlcení a srozumitelně.